Martin Langmajer: Nový územní plán Prahy bude nejdřív za rok - E15.cz

* E15: Kdy bude schválený nový územní plán Prahy?

Podle pana primátora by ho mohlo zastupitelstvo schvalovat už v dubnu či květnu příštího roku. Můj osobní názor je, že se to dá stihnout nejdřív do října.

* E15: To ale budou komunální volby. Je reálné, aby v době kolem voleb plán prošel zastupitelstvem?

V tuto chvíli je naše práce na územním plánu hotová, teď už ho bude ovlivňovat veřejnost. Nedokážu odhadnout, jak dlouho to bude trvat. Když jste mluvila o volbách, ve všech stranách v Praze budou probíhat primárky. Zastupitelé se půl roku před koncem volebního období dozví, kdo z nich má zůstat. Je tedy možné, že jich spousta nebude ochotna pro nový územní plán hlasovat a změní se úplně poměr sil v zastupitelstvu. Lhůty pro dotčené orgány jsou jasně dané, s vnějšími vlivy ale dopředu počítat nemůžeme.

* E15: Vysvětlete mi jednu věc: Proč se v době, kdy se chystá nový územní plán, ještě projednávají zvlášť desítky takzvaných celoměstsky významných změn?

Velká rozvojová území, která mají být novými městskými centry, jsou v podstatě zakreslená jak v koncepci nového územního plánu, tak jsou součástí celoměstsky významných změn. Ty mohou proces jen urychlit. A všem to připadá nelogické. Kdyby investoři nepotřebovali pracovat na projektech, tak řeknu: Hodíme to pod stůl a počkejte si, až bude schválený nový územní plán.

* E15: Z toho vyplývá, že nepočítáte s jeho rychlým schválením…

Já musím počítat se vším. Pokud chci vytvořit městská centra a mám pro to příležitost, tak by bylo nezodpovědné území nestabilizovat a nezačít na nich pracovat, aby potom někdo nepřišel a neřekl: Takhle to nebude. Na druhé straně, všechny politické strany deklarovaly, že chtějí polyfunkční uspořádání města a vznik nových městských center, že nechtějí stavět na polích, ale revitalizovat zanedbaná území. Tak proč by kdokoli ze zastupitelstva měl být proti schválení celoměstsky významných změn?

* E15: Třeba proto, že ne všechny se týkají revitalizace bývalých nádraží či průmyslových areálů. Spadají do nich třeba Uhříněves nebo Roztyly. Proč právě ony?

Projekt Velkých Roztyl mě zajímá ze dvou důvodů. Za prvé si myslím, že administrativní budova Passerinvestu pod sídlem T-Mobilu by mohla sloužit jako protihlukové zařízení pro celou lokalitu. Praha 11 už dávno Radimu Passerovi slíbila, že to bude, protože za jeho peníze chce postavit ve své městské části akvapark. Jediné území, na jehož rozvoji mám zájem, je zanedbané nádraží dopravního podniku v dolní části a podle toho se bude záměr modifikovat.

* E15: Zmínil jste nepřímo smlouvu mezi Passerinvestem a Prahou 11, podle níž bude developer platit městské části za každou část schvalovacího procesu projektu Roztyly Garden určitá procenta, a to až do výše 230 milionů korun. Považujete takovou smlouvu za standardní?

Praha 11 udělala zcela jistě chybu, že nabídku Passerinvestu přijala. Nicméně, smlouva je na stole a nikdo z nás o ní ani v době podpisu a jednání zastupitelstva Prahy 11 nevěděl. Praha 11 argumentovala, že městské části běžně podmiňují povolení výstavby doprovodnou investicí do infrastruktury. Případ Passerinvestu se ale vymykal svou velikostí, nikde se nejedná o částku ve stovkách milionů korun.

* E15: Rada města minulý týden vyřadila z projednávání celoměstsky významných změn projekty revitalizace a zástavby nádraží Bubny, Smíchov, Žižkov i Masarykova nádraží. Jaký byl důvod?

Záleželo na tom, kde jsou investoři, městské části a město dohodnuti na celkovém řešení. Nepřistoupili jsme na řešení Žižkova a chceme, aby se postupovalo podle původního dopravního konceptu, jak si jej objednala Praha 3. Tomu důvěřujeme. Sekyra Group má jiné řešení.

* E15: Sekyra Group chtěla na Žižkově stavět i výškové budovy. To vám nevadí?

Jednou z celoměstsky významných změn je výšková regulace. Ať si někdo říká, že bude stavět sto, stopadesátimetrové domy. Nebude. Po schválení změn budou stavět maximálně osmdesátimetrové budovy, pokud v okolí budou stát zhruba stejně vysoké domy. A ty tam nejsou.

* E15: Jak vidíte osud nádraží Bubny?

Zhruba dvě třetiny vlastní Orco a třetina na severu patří Navatypu. Oba investoři mají různou představu dopravního řešení a přesouvají si je navzájem. Navatyp kreslí Orku kruhové objezdy na jeho území a Orco staví Navatypu vysokokapacitní komunikaci souběžnou s Argentinskou. Oni se prostě musejí dohodnout. Nebo bychom museli třetinu či dvě třetiny území zakonzervovat, což se nám nechce.

* E15: Nakolik reálně vidíte možnost, že by tam Orco začalo stavět?

Spíš to vypadá tak, že bude Navatyp pravděpodobně čekat na to, aby mohl území Orka koupit.

* E15: Jaká je situace kolem Smíchovského nádraží?

Území patří Sekyra Group nebo nějakému sdružení realitních kanceláří Českých drah spojených se Sekyrou. Kvůli dosavadní výstavbě na Smíchově se musejí posunout parkové plochy a už není kam, než do této rozvojové oblasti. My jsme chtěli, aby Sekyra Group zapracoval zbylé parkové plochy do svých území. Jim se do toho nechce. Pokud bychom parky vyhodili, tak nám nevyjde celková bilance na Smíchově a možná ne ani v celé Praze, protože všichni pořád ubírají zeleň. Takže jsem řekl, že na parcích trvám a ať se Praha 5 a Sekyra dohodnou.

* E15: Proč jste na magistrátu najednou tak přitvrdili?

To je jinak. Já nemám vůbec žádný problém s tím, když se znehodnotí zemědělská půda, protože v Praze nemá co dělat. S ornou půdou jsem se nikdy nemazal, ale pokud jde o ostatní zeleň, tak jsem nikdy nešel zastavovat nějaké parky. Nehledě na to, že na všech územích, o nichž jednáme, nejde o ochranu zeleně, tam může nanejvýš zeleň vzniknout.

* E15: To neplatí úplně o Trojmezí, které také figuruje na seznamu celoměstsky významných změn.

Nad ním je stodvacetitisícové město, a pokud tam někdo postaví padesát nebo sto rodinných domů a k tomu sportoviště, golf, plavecký stadion, tak bych se tomu nebránil.

* E15: Jak přinutíte developera, aby tam postavil plavecký stadion?

Prostě ho namaluju do územního plánu a městská část to bude muset chtít po developerovi.

* E15: A ohlídá si to městská část?

Jako že by developer postavil jen domky a utekl? To se nestane. Kdo Trojmezí vlastně ošetřuje: je to PPF, Finep a část patří Central Group. Že nám místo tenisových kurtů a golfového hřiště udělají jeden basketbalový koš a utečou? A kam nám utečou? Na Smíchov nebo do Košíř? Vždyť je okamžitě chytneme. To by bylo v Praze hrozně krátkozraké z hlediska jejich dalších projektů.

* E15: Ale dosud to vypadalo, že vám dost „utíkají“. Proč jsme se zatím v praxi nesetkali s tím, že by součástí projektů byla třeba zmíněná sportoviště?

Když vyjdu ze své zkušenosti v Uhříněvsi, tak městská část chtěla po developerech úplně jiné věci – rozšířit školu, přispět na školku, komunikace a rekonstrukci veřejného osvětlení.

* E15: Jaká je situace kolem Masarykova nádraží?

Míček není na straně Českých drah, ING, ani Sudopu a dalších firem, které jsou v konsorciu kolem Masarykova nádraží, ale u starostů Prahy 1 a 8. Každý má jinou představu o tom, jak mají prodloužené komunikace Sokolovské či z druhé strany Opletalovy ulice vypadat. Zda to má být široká pěší zóna či komunikace, po níž bude jezdit autobus, případně tramvaje.

* E15: Takže se teď neřeší budoucnost železniční dopravy?

Jasně, že ne. Z dvaadvaceti hektarů území Masaryčky zaujímají zhruba hektar budovy Českých drah a ukončení kolejiště. Kolem dvou hektarů mají koleje, které jsou nezbytné pro dopravu. A pak zbývá přes osmnáct hektarů území s nejrůznějšími boudami, které se může využít okamžitě bez narušení dopravy.

* E15: Jak vidíte budoucnost projektu Rohanského ostrova?

Už od začátku byl poněkud nešťastně pojatý. Nemělo se říkat: Prodáváme pozemky pro developerský projekt. Odpovídal by tomu název revitalizace území. Město na projektu v podstatě nemůže vydělat.

* E15: Proč?

Protože se musí podílet na zbytku nedodělaných protipovodňových opatření, prodává jen pozemky, které jsou pod budovami, zatíží to infrastrukturu, která je zhruba v hodnotě těch pozemků.

* E15: Tak třeba bude mít projekt významný ekonomický dopad pro developera, tedy pro Sekyra Group, který se svým Konsorciem Rohan loni vyhrál tendr města. Je to reálné?

Myslím, že to může být dobrá práce, ale ne pro Sekyra Group, nýbrž pro několik developerů tak na deset let. Nevěřím moc v ekonomiku projektu v tomto místě za těchto podmínek.

* E15: Za jakých podmínek?

Jsou tam obrovské parkové plochy, nejen naproti Invalidovně. Místo dvou nebo tří budov z deseti tam má být vysokoškolský kampus, škola a školka. Pokud by se takový projekt dělal ve vyspělé městské části, tak by se developer nemusel zabývat takovými investicemi do infrastruktury.

* E15: Realizační studii na jaře shodil útvar rozvoje města. Jaká je aktuální situace?

Řekli jsme na jaře Sekyrovi, že s ním město žádnou smlouvu nepodepíše, dokud nebudou splněny všechny podmínky. Tak studii předělali a teď ji mám odnést do Rady hlavního města. Sekyra se rozhodl, že vyhoví požadavkům zastupitelů. Jedna věc se týkala množství zastavěných ploch, další dobudování komunikací a školských zařízení. To znamená investice v řádu miliardy. A v tu chvíli je ekonomika projektu úplně jinde.

* E15: Věříte, že k takové investici ze strany Sekyra Group v praxi skutečně dojde?

Obávám se, že to bude trošku problém.

* E15: Kdy se Rada bude Rohanským ostrovem zabývat?

Začátkem listopadu.

* E15: O území se podělí nejspíš několik developerů. Zájem má například Karlin Group. Hlásí se další?

V podstatě všichni, kteří se účastnili soutěže, by souhlasili. Ale pro město by, poté co udělalo soutěž s desítkou modelů, byla ostuda říct, tak si území rozdělte. Sekyra splnil všechny podmínky, tak musíme podepsat smlouvu s ním.

* E15: Rádi se pyšníte metodikou regulace výškových budov. Nová pravidla praví: Pokud záměr převyšuje o dvě patra okolní zástavbu, musí být individuálně posouzen. Konečné slovo tedy budou mít opět úředníci?

To je pravda. Ale v historickém jádru je stavba výškových budov opravdu vyloučená. V okrajových částech bude záležet na reliéfu. Výškové budovy jsou v našich poměrech úplné „chatky“. Pokud bychom v historii odmítali výškové budovy, nebyla by Praha stověžatá, ale placka kopírující terén.

Martin Langmajer (44)

Absolvent Vysoké školy finanční a správní v Praze. Dříve pracoval jako programátor, například v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. V letech 1998 až 2007 byl místostarostou Prahy 22 – Uhříněvsi. Od roku 2002 je členem pražského zastupitelstva. V září 2007 byl zvolen radním s odpovědností za územní rozvoj města. Mimo jiné je členem komise k optimalizaci využití území „Trojmezí“ a předsedou komise k tvorbě nového územního plánu.